U vody

Byla jsem u vody,
užít si pohody,
šampáňo, jahody,
zažít nostalgii...,
teď mi srdce buší,
dostala jsem asi
sluneční alergii...

Svědí tělo svědí,
toto pořád svědí!
Copak za to -možu-,
že mám -takú kožu-?!

Chtěla jsem být krásná, snědá...
teď už ani spát se nedá!

Doktoři to vědí,
rady si nevědí.
Zkoumají mě ze všech stran,
z oblin i pevnějších hran.

Něco se v té kůži děje,
pozveme si čaroděje.
On to všechno vyléčí
a to zcela bez řečí.
Všude dá mi pijavice,
nemá ani rukavice...,
už nebudou žádné strasti,
zažiji už jenou slasti,
až na mne vymaže masti!

Pak mu rychle podám tašku
a v ní zabalenou flašku!

Stále pořád nic neříká...,
co když mám ten virus – Zika?!
A co když je v tom politika?!

Vykašlu se na porady,
dám se sama dohromady!
Koupím si nějaká „tika":
-antibiotika
-homeopatika...,
tak to bude klika!,
-antidepresiva...,
to už tak někdy bývá,
co jiného mi zbývá...

Doktoři to vědí,
už mě to NESVĚDÍ!